Tak sem konečně dávám tu slíbenou druhou půlku druhý části... doufám, že si to užijete, protože jsem se s tím pěkně potrápila... Ne každý totiž umí rychle psát na počítači, a ještě ke všemu, to přepisování není až tak extrémně zábavný...=) No taky jsem věčně bojovala s Wordem, který mi pořád opravoval Bivalskou jeskyni na Rivalskou...:D A taky jsem nakonec musela vyřadit pasáž se stalagnity, stalagtity a stalagnáty, protože mi došlo, že by se při otřesu pravděpodoně už dávno zřítily, anebo by je všechny pozabíjely...:D
Napsala teda alespoň oboum dvoum zprávu. (Samozřejmě že ne SMS nebo e-mail, to už je dávno pasé…)
Když po chvilce otočila hlavu, naskytl se jí výjimečný výhled, a to na to, jak se její škola hroutí. Vypadalo to, jakoby ta budova padala z nebe.
"Prosíme všechny občany města, aby se co nejdříve dostavili do krytů," ozvalo se zdánlivě odnikud, ačkoli Hanka věděla, že ten zvuk vychází ze zvláštních, okem nepostřehnutelných, zařízení nainstalovaných všude po městě. Ženský hlas dále pokračoval: "Pokud se právě nalézáte v centru města, zamiřte do krytu pod Skibalským jezerem. Jestliže jste v Armouru, odeberte se od krytu vedle velvyslanectví. Když se nacházíte v Antropoli, zamiřte do krytu pod letištěm Havenstrong. Euflaminty v Halfmouru prosím o přesun do krytu pod horou Arskrov. A jestliže se vyskytujete na kraji Harensopsu, dostavte se do krytu v Bivalské jeskyni."
Hanka ihned uposlechla pokynů. Jelikož se právě vznášela na kraji Harensopsu, což bylo její rodné město, zamířila do krytu v Bivalské jeskyni.
'Brr!' otřásla se. Žádný kryt nebyl nějaká špinavá díra, jak by se možná mohlo zdát podle názvu. Byly pěkně vymalované, osvětlené a jinak zkrášlené, měly spoustu zásob jídla a pití a také byly špičkově vybavené. Až na…
…Bivalskou jeskyni. Pod tím názvem byste si mohli opravdu představit 'špinavou díru', a nebyli byste zas tak daleko od pravdy. Nebyl to kryt pro měšťany, na kraji Harensopsu bydleli chudí lidé, většinou přistěhovalci z vesnice, které lákala světla velkoměsta.
Hanka věděla, že její rodiče půjdou do krytu pod letištěm Havenstrong. Čtvrť Antropole, největší a nejbohatší v Harensopsu, se jmenovala podle Hančina otce, prezidenta Antropa. A tak byl ten kryt samozřejmě nejluxusnější za všech. Bohužel pro Hanku, na rozdíl od krytu v Bivalské jeskyni.
Ale ona neměla na vybranou. Hlasatelka měla pravdu, že Bivalská jeskyně je nejbližší kryt pro ty, kteří se nalézají na okraji Harensopsu.
Ujížděla teď, co nejrychleji to šlo. V této části města sice všichni měli štíty, bez nich by otřesy nepřežili, ale ne každý měl nějaký dopravní prostředek. Někteří sice jeli na tom vynálezu z muzea, které se jmenuje kolo, ale někteří museli jít pěšky. A do Bivalské jeskyně to odtud bylo ještě asi třicet kilometrů… Hančina židle sice hravě zvládne tuto vzdálenost za deset minut, ale pěším Euflamintům to bude trvat hodiny… To může být pro mnohé z nich osudné. Hanka by jim hrozně ráda pomohla, ale nevěděla jak, sama neměla jiný prostředek než její židli, jež byla pouze pro ni dostačující.
Asi po deseti minutách se opravdu ocitla před Bivalskou jeskyní. Pomalu zajela dovnitř a zvědavě se rozhlížela kolem sebe. Vznášela se mezi spoustou lidí, nikoho z nich však neznala. Ach, kdyby tu tak byli její rodiče! Nebo alespoň někdo známý!
Po několika hodinách nějací muži uzavřeli kryt neprodyšnými dveřmi. Po chvíli se tam však začal někdo dobývat.
Byla to skupinka Euflamintů, mezi nimiž byla i jedna Euflamintka. Všichni byli pošramocení a zranění. Ti, kteří předtím zavřeli kryt, je teď vpustili dovnitř a rychle za nimi zase zabouchli.
Zdálo se, že jejich zranění nebylo hlavním problémem. Ta Euflamintka měla totiž každou chvíli porodit. Uložili ji na lůžko, ale to jí stejně moc nepomohlo od bolestí, kterými trpěla. Euflaminté začali volat, jestli tu někde není doktor
Po chvíli se zástupem protlačil brýlatý a vousatý Euflamint s brašnou, mohlo mu bát tak asi 600. Prohlašoval o sobě, že je lékař, ať ho pustí blíž. Všichni mu uhnuli a s napětím čekali, co bude dál.
"Jděte všichni dál, ta Euflamintka potřebuje klid," zahalekal ten brýlatý Euflamint překvapivě pevným a hlubokým hlasem, který rozhodně nebyl typický pro jeho vrstevníky. Jenže bylo těžké rozkazovat takovému davu.
Nějaký Euflamint omylem strčil do někoho stojícího vedle něj a začali se prát. Když se k nim někdo náhodou přimotal, hned ho vzali k sobě, a tak z nich posléze vzniklo takové živé hemžící se klubko, jež se stále zvětšovalo.
"Tak už dost," zařval jeden Euflamint, který přišel s tou těhotnou Euflamintkou. "To chcete zničit sami sebe? Jak chcete v takovýchhle podmínkách vůbec přežít?" pokračoval rozčileně. "Neslyšeli jste doktora? Moje žena potřebuje klid! Tak jí nepřidělávejte další potíže!" Překvapivě to zabralo a nikdo se už nepral.
"Jděte dál, prosím. Rozejděte se! Tady není nic k vidění!" použil doktor oblíbenou hlášku policistů. Všichni včetně Hanky pro něj měli pochopení, a tak se vzdálili a už si té těhotné Euflamintky nevšímali. Porod proběhl bez komplikací, tedy alespoň s těmi nejmenšími, se kterými v těchto podmínkách dalo setkat, bylo totiž něco dočista jiného rodit v nemocnici a v téhle 'špinavé díře' (Haha, říkáte si, jak to vím?:D To víte, nějaký čas jsem sledovala Ordinaci v růžové zahradě…:D:D:D)
Hanka v tomhle krytu ještě nikdy nebyla, i když věděla, kde se nachází. Se zájmem, ale zároveň znuděným výrazem, který nasazovala tak často, očima klouzala z jedné strany jeskyně na druhou a důkladně si ji prohlížela. U stěn byly postavené skříně, ve kterých se nacházely deky, potraviny, pití a jiné věci nezbytné k přežití. Vedle nich tu ale byly různě rozmístěny i počítače, televize, rádia a podobné přístroje, které si ovšem můžete představit tak, jak je znáte. Kryt v Bivalské jeskyni tam totiž stál už pěkně dlouho, byl to nejstarší kryt v Harensopsu, a tak tam vybavení zůstalo původní. Jídlo tam samozřejmě tak staré nebylo, každé dva měsíce se dna dny před spotřební lhůtou měnilo a to staré se dávalo zpět do obchodů. I když jídla bylo v krytu dost, na věčnost jim to stačit nebude.
'Snad se ty otřesy brzy zmírní a poté úplně přestanou,' přála si Hanka. Kdoví, zda se jí její přání naplní, to teď bylo ve hvězdách.
Ale je až s podivem, jak může být někdo tak bláhový a naivní.
Ještě nevím, kdy bude pokráčko, ale pokusím se ho sem dát co nejdřív... Ale netuším, kdy to bude, přece jenom teď, když už je škola, nemám tolik času...
Silmarilien-Palantírilien |
Je to super - moc se povedlo ;o))