Kapitola 12. - Nejhezčí dědictví

6. března 2007 v 21:27 | Peggy |  Silaminea
Když se ráno probudili, dali si snídani a vydali se dál. Dnes byl nádherný podzimní den - slunce svítilo a všude byla spousta barevných spadaných listů, které dokázaly člověka rozveselit hned na první pohled.
Když těsně před polednem zahlédli v dálce několik nejvyšších domů v Ironalindu, Silaminea zastavila a obrátila se k bratrům. Hodlala si s nimi vážně promluvit a už to nehodlala odkládat.
Napadlo ji totiž, že printové nejspíš zaútočili ze severu, což znamenalo, že před Oltanem museli zpustošit i Ironalind a je dost možné, že v něm ještě nějací zůstávají. Proto by bylo dobré se mu vyhnout, ačkoli by se v něm dali nakoupit nějaké zásoby a další potřebné věci. V tom s ní bratři bez okolků souhlasili, a nakonec se usnesli na tom, že koneckonců nic nepotřebují zas tak nutně, aby kvůli tomu museli riskovat život. A stejně neměli moc peněz, takže by bylo lepší s nimi raději šetřit. Ornaka napadlo, že by tam popřípadě mohli koupit koně, aby jim cesta ubíhala rychleji, ale tento návrh byl rychle zamítnut, protože stejně by měli peníze maximálně na jednoho nebo na dva horší a pomalejší. Tak se rozhodli, že by to byla jen zbytečná ztráta času, a už se chtěli vydat dál kolem Ironalindu, když je Silaminea zastavila.
"Ještě o něčem bych si s vámi chtěla promluvit." začala. "Totiž… musíme se rozhodnout, kterým směrem zamíříme."
"Vždyť už jsme se dohodli! Půjdeme na sever hledat elfy!" vykřikl Ferton. Při představě, že by měli od tohoto plánu upustit, se mu dělalo nanic.
"To samozřejmě ano." ujistila ho spěšně Silaminea. "Ale určitě existuje několik možných cest, kterými bychom se mohli vydat. Nevím jak vy, ale já se v mapě Artoronty opravdu moc nevyznám, pokud pominu jistý malý jihovýchodní výběžek, kde leží pět lidských vesniček. Samozřejmě také vím, že na západ leží hlavní město říše lidí, tedy Umlotské říše, - Hiralchie. Ale z těch mála zpráv, co se dostaly až do Oltanu, se dá vyvodit, že je právě na pokraji rozpadu. Je tomu už několik měsíců, co obchodníci ze Strmé stezky přinesli zprávy o nájezdech printů na sever říše. A vzpomeňte si na ty potopené obchodní lodě, které prodávaly zboží, jež také zvěstovali obchodníci. Anebo na šířící se zvěsti o tom, že z pavlovských hor vylézají zlá a podivná stvoření jako jsou kamenní skřítci a obři. Takže jít přes Palrovské hory a Umlotskou říši by asi nebylo nejlepší řešení, a navíc by nám to o hodně prodloužilo naši pouť, nemluvě o bezpečnosti. O jiných cestách ale nevím, co vy? Je velká škoda, že nemáme mapu Artoronty, teď by se mám tak hodila!" zaláteřila Silaminea a bezradně se podívala po bratrech.
"Že nemáme? No to bych zrovna netvrdil!" zvolal Ferton a slavnostně vytáhl za své torny roli nažloutlého papíru, který byl na dotek neobyčejně hebký. Opatrně ji rozvinul a položil na zem do trávy.
"Fertone, kdes jí vzal? Snad jsi ji někde neukradl! Vždyť musela být pěkně drahá!" vykřikla úžasem Silaminea.
"No, víš… naše matka… ona…" chtěl vysvětlit Ferton, ale Ornak si ho odtáhl pěkně stranou a tlumeným hlasem řekl: "Fertone! Snad jsi nezapomněl na náš slib? Až v den osmnáctých narozenin, bratře, dřív ne!"
"Ale vždyť jí to musíme říct! Musí se to dozvědět! Ornaku, je to naše povinnost!" bránil se Ferton.
"Jistě, je to naše povinnost, ale až v den jejích osmnáctých narozenin! Do té doby musíme mlčet jako hrob!" opáčil rozhořčeně Ornak.
"Ale vždyť… ona se to potřebuje dozvědět! Co nejdříve! Hned teď! Jinak to stačíme říct akorát tak jejímu hrobu, jestli do té doby sami neumřeme!" rozčílil se Ferton.
"Ne, bratře, opravdu ne. A navíc, stejně by jí to při jejím úkolu zatím nebylo nic platné." vysvětloval znaveně Ornak.
"Ano, zatím ne. Ale co potom? Co zmůže potom sama, když ani nebude vědět, kdo je?" naléhal Ferton.
"Pochop, Fertone, že až jí to bude k něčemu dobré, už jí bude osmnáct a my nebudeme muset porušit náš slib. Ale věř mi, pokud by to ohrožovalo její život, řekneme jí to hned, jak to bude možné. Nemysli si, že pouze tobě je její život dražší než svůj vlastní. Pojď, bratře. Ale snažně tě prosím, drž zatím jazyk za zuby." pravil Ornak a s těmito slovy vystoupil ze stínu lesa a přidal se k Silaminee. Ferton, na kterého Ornakova poslední slova zapůsobila, se ho rozhodl následovat.
"Jen jsme si… ujasňovali naše názory na minulost, abychom ti něco neřekli špatně." řekl Ornak na vysvětlenou a vyslal potutelný pohled směrem k bratrovi.
Silaminea se na ně nedůvěřivě zadívala. 'No dobrá.' pomyslela si. 'Prozatím se tím nebudu zabývat, teď musíme vyřešit důležitější věci.' Ale ani netušila, jak hluboce se mýlila.
"Tak jak jsi tedy přišel k té mapě?" zeptala se Silaminea se zvednutým obočím.
"Řekněme, že jsme ji zdědili." odpověděl Ferton a zlostně se podíval po Ornakovi, ačkoli věděl, že má pravdu.
"My?" otázala se Silaminea s nepřestávajícím úžasem a stále vzrůstající zvědavostí.
"Ano, je stejně tak moje jako tvoje nebo Ornakova." přisvědčil Ferton.
"Tak to je skvělé!" zvolala Silaminea. Poklekla na zem k mapě a začala si ji se zájmem prohlížet. "Je nádherná." Poznamenala směrem k bratrům. "Je to nejhezčí dědictví, jaké mám." přiznala Silaminea, ale i teď se hluboce mýlila.
"Takže, teď jsme tady." řekl Ornak a zapíchl prst do mapy o maličko jižněji, než bylo napsáno 'Ironalind'.
"Co je 'Alirestský hvozd'?" zeptala se Silaminea.
Ferton teď opravdu dopáleně pohlédl na Ornaka. "To… vážně… netuším." odtušil se skřípajícími zuby.
"To jméno mi zní tak hezky v uších… jako by to bylo elfsky." pokračovala zasněně Silaminea. Když si ale uvědomila význam jejích slov, nechápala, jak na to mohla přijít, ale přesto věděla, že je to pravda.
"Opravdu? Mě to připadá jako nějaký běžný název." protestoval Ornak.
Ferton vzdychl. "Ano, opravdu, Silo. Nevím, co ti na tom přijde tak zvláštního." přisadil si.
"Vážně? Vy jste mi ale dneska nějací podivínové. A vůbec, myslete si, co chcete, já se stejně svého názoru nevzdám." prosadila si Silaminea svou jako vždy. Když si něco zamanula, nikdy se totiž nevzdávala. Vděčila za to její 'svéhlavé' povaze. Řečeno na rovinu, Silaminea byla nesmírně paličatá.
"To ti také nikdo nezakazuje. Jen vyjadřujeme to, co si myslíme." prohlásil skálopevně Ornak.
"To vám také nikdo nezakazuje." pravila Silaminea s pohledem provrtávajícím oba bratry skrznaskrz až do morku kostí. "Ale když 'vyjadřujete své názory', tak byste mi nemuseli lhát. Nebo alespoň říkat celou pravdu a ne jen její část." řekla Silaminea s takovým vnitřním klidem, že to Ornaka s Fertonem až děsilo. V ohromeném úžasu zírali na svou sestru. Ta na ně však pouze jedinkrát pohlédla a poté odvrátila svůj pohled k Pavlovským horám, které se nejasně rýsovaly v mlhavém oparu na západě. 'No, nebudu nad tím teď přemýšlet.' řekla si v duchu. 'Vytáhnu to z nich později.'
"Nevadí." řekla posléze. "Nebudeme se teď věnovat způsobům, jak kdo vyjadřuje své názory." ukončila Silaminea striktně debatu. Znovu se sklonila nad mapou, aby z ní získala potřebné informace. "Jak vidím, kromě Parlovyských hor se zde nacházejí ještě další dvě možné cesty úniku: buď Planiny stínu, jimiž bychom nemuseli nic obcházet anebo Dundavanské hory, to mi ale připadá naprosto zbytečné." pronesla a očima těkala z mapy na Ornaka, z Ornaka na Fertona a z Fertona zpět na mapu.
"Já jsem pro Dundavanské hory." řekl po chvíli váhavě Ferton.
"Jenže já pro Palrovské. Je to mnohem výhodnější." protestoval Ornak.
"Ale úplně tím odbočíš ze směru, Ornaku." připomněl mu Ferton.
"A ty snad ne? V Dundavanských horách si mnohem víc zajdeme. A navíc je to nebezpečnější." namítl Ornak.
"Ale…" chtěl Ferton odpovědět stejně rázně jako jeho bratr, ale přerušil ho rozhodný Silaminein hlas: "Nehádejte se. Jdeme přes Planiny stínu, už jsem se rozhodla. A nepokoušejte se mě obměkčit. Pokud nechcete, nemusíte chodit se mnou, k tomu vás nikdo nutit nebude. Ale já tam zkrátka půjdu. Hned teď."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Silmarilien-Palantírilien Silmarilien-Palantírilien | E-mail | Web | 2. srpna 2007 v 12:17 | Reagovat

jsem zvědavá, co ví ferton s ornakem a silaminea ne :o)

2 Peggy Peggy | Web | 5. srpna 2007 v 17:07 | Reagovat

no, dooost hooodně...=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama